A je to tady. Mám kolem ruky
černý proužek vysílající vlny, počítající kroky a buzerující, když dlouho
sedím. Je to dost schizofrenní. Na jednu stranu mě lidi prudí, abych
naplánovala cestu do Izraele, protože já jsem ta, co umí jazyky, na druhou stranu
mě buzeruje tenký černý proužek, že dlouho sedím. Mám teda dělat kroky nebo
čumět do počítače a testovat své jazykové schopnosti? A protože to měří i
tepovou frekvenci, okamžitě vím v číslech, jak se na rozhraní těchto
protichůdných požadavků vytočím.
Dneska jsem udělala 12 733 kroků.
Podle názorů jedněch, když udělám 10 000 kroků denně, začnu zázračně
hubnout. Podle jiných mi na zázračné hubnutí stačí 6000 kroků. Zatímco kroky
krokoměry měří přesně, na štíru jsou se spalováním energie. Zírám s otevřenou
hubou. Než jsem dostala tenhle danajský dar, nenapadlo mě počítat si kroky.
Výsledkem nedostatku této představivosti bude moje viditelné velká prdel.
 |
Na svou obhajobu k těžkému
tepu. Ztratil se mi bílý pes
na zasněženém poli a kolem
stříleli myslivci.
Těžko těžce nedýchat a zachovávat klid.
|
Když se napíchnu jako Ufo na
telefon, vím nejen, kolik jsem krokovala, ale i jak dlouho, zda a jak jsem
dýchala a jaký jsem měla tep. Je to jednoduchý. Prostě zapnu režim chůze, nebo
běh, nebo cyklistika (režim běžecký pás mi vážně nehrozí) a z kochání krajinou
kolem sebe je neustálé kontrolování displeje a různých číslíček. Pecka. Když
dojdete domů je největším zážitkem finální sčot aplikace, nikoli to, že jste se
na chvíli odpojili od online světa v počítači. Tak nějak se vytváří
závislost.
Umí to ale i víc věcí! Kontroluje
to sedy lehy, čištění zubů, jídlo, řízení auta, prostě všechno, co aplikace
nabízí a na co člověk sám přijde. Celý váš den je najednou v grafech. A co
víc! Víte dokonce jak spíte. Jak dlouho, jak hlubokým spánkem, jak dýcháte ve
spánku, jak… já vlastně nevím co, protože po pravdě kromě aplikace chůze, jsem
nic jiného nezkoušela.
Že jsem spala blbě ráno cítím,
nemusím to mít v grafech. Že jsem byla na procházce, která mě zničila vím
podle své pajdavé chůze, dýchavičného dechu a sprostých nadávek. Aplikace,
která mi řekne, kolik kroků mě zabilo, mi v mém duševním rozpoložení moc
nepomůže.
Nechci být příliš negativní. Čas:
21:26, počet ťapiček: 12 733, tepová frekvence: 72 (dost pochybuji o
validitě údaje, před pár minutami to bylo 41). Myslím, že se to dá využít k vědeckým
účelům. Mám super device na sledování vztahu mezi tepem, chlastem, trávou a
počtem kroků. K čemu to bude? Úplně stejně k ničemu jako celý slavný
krokoměr, který je dalším nástrojem, který lidi od přirozených pohybů
připoutává k online světu a tvoří o nich digitální stopy. Stále častěji se
ptám: a co že máte proti čipování?
Ne, nejsem nevděčná. Sice jsem si
na začátku říkala, proč nemůžu dostat třeba hezké náušnice, nebo dámské hodinky,
ale nakonec jsem uznala, že to může být i zábava. Nakonec černý proužek mi jde
ke sportovnímu oblečení líp než BenTime.
Ááááá je čas krokovat. Krok sem,
krok tam…
